Cykloputování po Šumavě - reportáž

V hlavě jsem měl už dlouho myšlenku projet celou Šumavu na kole a kochat se přírodou:-D kterou člověk jinak neuvidí. Až letos se nám to podařilo uspořádat s velkou pomocí Honzy. Náš výlet vlastně započal ve středu, kdy přijel na kole Patrick z Olomouce do Prahy a ještě odpoledne si dal s námi projížďku okolo Vltavy a Berounky :-) Výlet po Šumavě začíná v pátek 22. července srazem na Hlavním nádražím a odjezdem vlaku v 9.12 do Domažlic ve složení já, Hanka, Hanka B., Gabča, Věrka, Honza a Patrick se k nám připojil večer, který jel z Prahy na kole. S 15 minutovým zpožděním vystupujeme v Domažlicích. Při 30C vedru jsme vyrazili na projížďku po městě a pokračovali jsme směrem k Železné Rudě. Po 10km jsme měli oběd v hezkém prostředí penzionu Podveský mlýn u obce Mrákov. Po rybím obědě jsme pokračovali za velkého vedra ochladit se do bývalého lomu Lomeček, který je zatopen. Osvěžující přestávka s koupáním a prohlídkou vodního světa z vodní věže u dna nám na chvíli dodala energii na zdolávání šumavských vrcholků. Jeli jsme téměř u hranice s Německem v obci Všeruby, kde začíná šumavská magistrála č. 33. Spalující vedro dávalo zabrat a měli jsme velkou spotřebu vody. Profrčeli jsme Nýrskem a trochu jsme si zajeli špatným odbočením. Po nápravě začalo větší stoupání k vodní nádrži Nýrsko a to nejtěžší na nás ještě čekalo :-) Okolo 18h se začala teplota postupně snižovat při stoupání cestou lesem do Špičáku u Železné Rudy. Nekončící krpál dal všem zabrat a sebral nám hodně sil. Borůvky a lesní jahody cestou trochu povzbudily a viděli jsme i hřiby :-) Okolo půl deváté jsme konečně dobili špičácké sedlo ve výšce 982 m n. m. (pro porovnání, Domažlice jsou ve výšce 428 m n. m.) Sjeli jsme do obce Špičák, rychle jsme se ubytovali v penzionu Hedda a popojeli jsme se navečeřet do restaurace Šumava. Ten den jsme najeli 68km a za odměnu jsme si pochutnali na velkých porcích jídla a okamžitě jsme šli spát.

Sobota 51km jezerní etapa 
Příjemná snídaně v penzionu nás navnadila do dalšího dne šumavského cyklovýletu:-) Jen jsme si mysleli, že velké stoupání máme za sebou. Vyrazili jsme v půl desáté za velkého dusna a vlhkosti. Začínali jsme stoupat z výšky 820 m n. m. v Železné Rudě táhlou lesní cestou cca 8km k vrcholku Pod Polomem až do výšky 1122 m n. m., pořádné převýšení. Všichni statečně šlapali a po dvou hodinách intenzivní šlapání jsme vrchol dobili :-) Mraky se začali zatahovat a teplota byla stále vysoká 26C i v této výšce. Po lehké svačině jsme se vydali k jezeru Laka a cestou jsme se naládovali borůvkami, kterými se to zde modralo :-) Od nejvýše položeného ledovcového jezera Laka ve výšce 1096 m n. m. jsme se vydali do Prášil. Po dalším stoupání se spustil lehký déšť a hřmění bouřky dávalo o sobě vědět. Naštěstí nás to minulo a zmoknul jen Patrick, který jel jinou cestou. Dobrý oběd v restauraci U Michala v Prášilech nám trochu doplnil energii na další kilometry :-) Pokračovali jsme po šumavské magistrále po trase č. 33 a před Srním jsme se napojili na Vchynicko-tetovský plavební kanál, který v minulosti sloužil pro plavení hojného dřeva ze Šumavy. Cesta podél kanálu byla příjemná a skončila u Hradlového mostu Rechle. Přes Modravu jsme jeli stoupáním do Filipovi Hutě na borůvkové knedlíky do restaurace Korýtko:-) Poslední 3km do Kvildy jsme dojeli v poklidu, kde jsme se ubytovali v apartmánu nad obchodem. Ejhle jsme narazili, šli jsme na večeři po 20h a v Kvildě nás otevřené restaurace zklamali hláškou, že už nevaří. Nakonec se nám podařilo jednu restauraci ve Ski penzionu Kvilda objevit, kde nám ještě uvařili a měli příjemnou obsluhu. Jen jsme museli pro nával čekat a jídlo jsme dostali okolo desáté hodiny večer a ke všemu velmi intenzivně pršelo. Nakonec jsme se všichni dobře najedli a příjemně se nám usínalo za deště :-) 

Neděle 47km etapa pro odvážné:-D 
Noční déšť dával tušit, že počasí si s námi bude hrát:-) Snídani nám přivezli Věrky rodiče a koláče s bábovkou byly výborné:-) Stihli jsme první cyklobus v 8.30 bez Věrky a Patricka. Po 9h jsme vystoupili v Srní a za zatažené oblohy vyrážíme 3km sjezdem do Čeňkovi pily, což je výchozí místo Naučné stezky Povydří, kde se může pouze pěšky. Procházka podél divoké říčky Vydry byla kochající:-D Sotva jsme usedli v půlce cesty v Turnerově chatě na občerstvení, spustil se déšť. Protože déšť neustával, vyrazili jsme v pláštěnkách na druhou půlku NS do Antýglu. Cesta vedla čarokrásným korytem Vydry a voda narážela na velké kameny, prostě nádhera :-) V Antýglu se oddělilo promoklé duo Hanek, které se vrátilo cyklobusem na Kvildu. Já, Gabča a Honza jsme si dali v kempu Antýglu megaoběd grilovaná játra a šumavskou zelňačku:-) Po obědě jsme vyrazili podél Vchynicko-tetovského kanálu směr Modrava se zastávkou u Tříjezerních slatí. Protože cedule ukazovala pouhých 6km na vrchol Poledník, nakonec jsme to na něj stočili. Převýšení cca 300m jsme statečně vyšlapali za dusna tak, že jsme byli mokrý všude:-) Z Poledníku ve výšce 1315m n. m. se na nás valili mraky a dávali předzvěst dalšího deště. Rychle jsme sjeli podél Roklanského potoka do Modravy a pokračovali jsme přes Filipovu Huť do Kvildy. Na výbornou večeři jsme zašli opětovně do restaurace Ski penzionu a rumpsteaky byly vynikající stejně jako hláška "... nebo co" :-D

Pondělí 74km královská etapa 
Do dnešního dne jsme vstávali za slunečného počasí a bříško jsme naplnili zbytkem koláčů. Vyrazili jsme po 9h směrem k pramenu Vltavy za dusného počasí okolo 26C. Po zastávce u pramene dupeme okolo vrcholu Stráž. Pokračovali jsme směrem na Bučinu a ejhle, Hanka letí salto a dopad byl tvrdý :-( Obličejem dopadla na zem, ještě že jí přilba částečně ochránila. Šrám na čele a bradě byl malý, horší byl prokousnutý horní ret, který byl bolestivý a začal natékat, bok byl taky naražený. Hanka je drsňák :-), jen se oklepala a jeli jsme dál na Alpskou vyhlídku na Bučině s ukázkou železné opony. Pokračovali jsme na borůvkové knedlíky do Knížecích Plání:-) a nadchnul nás sjezd 10km do Strážného. Mraky se zase začaly zatahovat a v dálce byla slyšet bouřka. Šlapali jsme a kopečky střídali malé sjezdy. Výšlap do restaurace Nové Údolí byl přesně vypočítán a sotva jsme si sedli na terasu, spustil se liják. Přesunuli jsme se dovnitř a dali jsme si oběd. Nakonec jsme se zdrželi dvě hodiny, protože déšť střídavě zaléval zem. Po půl třetí jsme vyrazili dál k Rosenauerově pomníku, který je vlastně začátek Schwarzenberského plavebního kanálu, kde jsme udělali společnou fotku s vlajkou:-) Podél kanálu jsme pokračovali přes vrchol Jelení až do Raškova, kde jsme odbočili na obec Láz. V obci jsme se zastavili v Chalupě pod Jasanem na borůvkové palačinky, na které jsme jezdili již v loni, a opětovně byly moc dobré:-) Šlapali jsme na večeři, kterou jsme měli rezervovanou v obci Nová Pec v rybí restauraci Marlin. Na večeři s totální převahou candátů si velmi pochutnali. Pak jsme se rozdělili na dva skupiny - jedna část jela klasický podél Lipna, druhá část jela po druhé straně na přívoz do Horní Plané, kde jsme se zase setkali po 21h na ubytování ve dvou apartmánech. Já, Honza, Gabča a Věrka jsme ještě dali večerní koupačku v Lipně, která byla osvěžující:-) Královskou etapu jsme zhodnotili krátkým posezením u holek spojenou sledováním filmu Piráti z Karibiku :-) 

Úterý 60km finální etapa 
Dnešní den byl poslední na Šumavě. Po snídani, při které jsem cvičně vyměnil Hance duši :-) jsme vyrazili směrem na Č. Budějovice. Trasa začala opět jak jinak než kopcem :-D k rybníku Olšina a pak jsme lemovali vojenský prostor Boletice. Dlouhý sjezd střídal výšlap a to se opakovalo až do Kájova a následovala lehká cesta do Č. Krumlova. Protože je Krumlov v dolíku, dupali jsme znovu do táhlého kopce až nás zaskočil semafor pro cyklisty :-O Po 15 minutách čekání jsme se zeptali místních, kteří nám se smíchem doporučili jet i na červenou :-) Hlad a žízeň nám dávaly sílu na šlapání do Zlaté koruny. Podařilo se nám uspět v restauracích na druhý pokus a tentokrát vyhrál bezlepkový kuřecí plátek :-) Tečka po obědě byla koupačka Věrky a Honza v kempu u Vltavy, kde byl dravý proud, že se nedalo proti němu plavat. Jen to 12% stoupání od vody nám dalo pořádně zabrat. Pak už cesta vedla po místních komunikací přes Kamenný Újezd až do Českých Budějovic, kam nás zavedla rodačka Věrka. V centrum města jsme se uvelebili v hotelové restauraci Budweis a doplňovali jsme energii. Temné mraky hlásili avízo pořádného deště a sotva jsme vyrazili směrem k nádraží, začalo pršet. Jakmile jsme přijížděli k nádraží, déšť začal nabírat na intenzitě a sotva jsme rychle vešli do vstupní haly, spustil se liják s hromy a blesky. Honza s Patrickem nakoupili lístky a čekali jsme u nástupiště, kde na perónech zuřil liják. Najednou volala Hanka, že už je tady vlak, tak jsme rychle nastoupili do vlaku a za deště jsme vyjeli do Prahy a Patrick do Olomouce. Zbytek dobrot nám zpříjemnilo zpáteční cestu:-) a víno se ochladilo od klimatizace:-)
Šumava z kola byla nádherná a cyklovýlet nám ukázal i pořádné kopce :-D Počasí nám vyšlo neuvěřitelně a kromě jednoho zmoknutí se nás sluníčko smálo :-D Jsem rád, že jsme naučili Patricka konečně jezdit vlakem:-) Všem děkuji za fajn účast, všichni šlapali parádně :-) a za ujetých 300km v kopcích nám dá trenér malé bezvýznamné plus :-D

Na všechny fotky se dostaneš přes Záložku ve Fotogalerii kliknutím na odkaz.
Láďa+Honza