Jarní cyklojízda podél Jizery, Labe a Vltavy/ květen 2024 reportáž

Tradiční jarní kolo 8.-12. května je příjemný zážitek, kdy člověk protáhne tělo, potká fajn lidi a uvidí zajímavosti. Letošní účast byla velká - Věrka, Katka, Dušan, Gabča, Martin, Marcela, Jarda, já a ke konci se připojil Honza. Trasa zahrnovala cestu podél tří řek - Jizera, Labe a Vltavy. Celkově jsme ujeli cca 270km. Všichni jeli parádně. Fajn akce, díky za účast a zase někdy :)

Fotky z výletů nalezneš přes Záložku ve Fotogalerii kliknutím na odkaz.
Kolu zdar, Láďa

Středa 82km
Trasa do Mnichova Hradiště
Ubytování: Kafé Ořech, Poříčská 1612, Mnichovo Hradiště
Večeře: Restaurace Skála www.restauraceskala.cz
Středa se ukázala být dnem plným překvapení a kontrastů. Ujeli jsme 82 km, potkali jsme pestrou paletu lidí a zažili události, které nám na tváři vykouzlily úsměv i zamyšlený výraz. Cesta začala ranním výletem, který nás zavedl do malebné vesničky. Tam jsme potkali Aranku, mladou Romku s bohužel zjevnými problémy se závislostí. Její smutný osud na nás zanechal hluboký dojem a podnítil úvahy o složitosti života na okraji společnosti. Pokračovali jsme dále a narazil na dvě ženy, jejichž vzhled nemohl neupoutat naši pozornost. Ukrajinka se pyšně blýskala krásným chrupem, zatímco Češka se musela obejít bez něj. Jejich kontrastní úsměvy vyvolaly v nás mysli otázky o kráse a pomíjivosti. Den se pomalu chýlil k poledni a my jsme se zastavili v Benátkách nad Jizerou na rychlý kebab. Chuť sice nebyla gurmánská, ale příjemná atmosféra kebabárny a srdečná obsluha nám zvedly náladu. Odpoledne jsme se setkali s pivovarem eMB, s nímž jsme si vychutnali oběd. Rozhovory byly plné zajímavých myšlenek a sdílených zážitků, které nám pomohly lépe se seznámit s pohledem na svět. Večer jsme se ocitli v rušné restauraci Skále, kde jsme si dali večeři. Během jídla jsme pozorovali slečnu, která se s noblesou procházela s diamantem v puse. Její extravagantní vzhled vyvolal vlnu šepotu a zvědavých pohledů, ale někdo v ní spatřoval spíše symbol odvahy a sebevědomí. Středa se pomalu loučila a my jsme se vydali na cestu domů s plnou hlavou dojmů a zážitků. Tento den nám ukázal, že svět je plný kontrastů - krásy i smutku, bohatství i chudoby, radosti i utrpení. A právě tato pestrost dělá život tak fascinujícím a inspirativním.

Čtvrtek 64km
Trasa do Nový Oldřichova
Ubytování:  Klub centra pro vzdělávání a kulturu, Nový Oldřichov – Mistrovice, www.centrumcvak.cz
Náš výlet se ráno s vervou vrhl do chladných náručí Jizery, kde jsme se probudili z ospalosti a probrali chuť do dobrodružství. Po ranním osvěžení jsme se vydali k Hradčanskému rybníku, kde jsme si užívali klidnou atmosféru a lahodný oběd v restauraci "U Lesa", která by zasytila i hladového dřevorubce. Odpoledne se naše cesta proměnila v divokou jízdu borovicovými lesy okolo Ralska. Projeli jsme i po vzrušující letištní ploše, kde jsme se cítili jako hrdinové akčního filmu uhánějící za ztraceným pokladem. Abychom se po tomto adrenalinovém návalu uklidnili, zastavili jsme se na svačinu v Ralsku, kde jsme si pochutnali na dobrotách z místní večerky, které by potěšily i mlsné jazýčky mlsných medvědů. Další zastávka patřila v hostinci U dlabače s netradiční obsluhou - bývalým operativcem, který nás s úsměvem a vlídným slovem ošetřoval medovinou tak lahodnou, že by z ní i abstinent proměnil v milovníka sladkých moků. Po sladké pauze na zmrzlinu v České Lípě, která by uspokojila i ty nejnáročnější mlsné jazýčky, jsme se vydali na závěrečný desetikilometrový výstup po trase bývalé železnice. Ubytování v příjemném centru Cvak s chutnou večeří, od které se sbíhaly sliny i hladovým vlkům, na nás pak čekalo jako zasloužená odměna za celodenní toulání.

Pátek 83km
Trasa do Velkých Žernosek
Ubytování+degustace: Rodinné Vinařství Mikulenkovi  www.mikulenkovi.cz
Po snídani, která by zasytila i hladového obra, jsme se vydali na výlet za skalními obry Panské Skály. Ty čněly do nebe jako zkamenělí strážci tajemných pokladů a my jsme se s úžasem kochali jejich majestátností. Následovala sladká zastávka v cukrárně v České Kamenici, kde jsme se slastně pustili do lahodných zákusků a kávy, která by probudila i ty nejospalejší medvědy. Cesta pak vedla malebnou krajinou plnou zelených kopců, které se tyčily nad Děčínem jako rozverní skřítci. Vzduch byl čistý a svěží jako horský pramen a slunce hřálo tak příjemně, že by se i mrzutý Brumla proměnil v usměvavého medvídka. Po chvíli jízdy jsme dorazili do termálního koupaliště Brná, kde nás čekala blažená odměna v podobě horké a uvolňující koupele. Voda blahodárně působila na naše unavené svaly a my jsme si užívali příjemné pohody, jako bychom se ocitli v nirváně pro unavené turisty. Skupina C se během dne vydala na speciální "rumovou" trasu, kde ochutnala prý ten nejlepší rum na světě, po kterém se prý dostavuje orgasmus. Ať už je pravda jakákoli, jistě si užili příjemné posezení a sdílené zážitky, které by i zarytého abstinenta proměnily v milovníka rumových dobrodružství. Odpoledne jsme se vydali na pohodovou cestu podél Labe, která nás dovedla do malebné vesničky Velké Žernosek. Večer jsme zakončili ve vinařství u Mikulenků, kde jsme ochutnali lahodná vína z místních vinic, která by potěšila i mlsné jazýčky. Atmosféra byla přátelská a pohodová, jako bychom se ocitli v pohádce o víně a přátelství. Byl to skvělý výlet plný krásných zážitků, nevšedních setkání a rumových dobrodružství. Kdo by si nepřál takový den plný zábavy, smyslových požitků a nezapomenutelných momentů?

Sobota 60km
Trasa do Mělníka
Ubytování: kemp Mělník https://www.campmelnik.cz
Večeře: Hostinec Dobrý kanec
Po vydatné snídani u Mikulenků, jsme s úsměvem nasedli na kola a vyrazili vstříc novým dobrodružstvím. K naší vesele partě se navíc připojil i Honza, čímž se naše cyklistická eskadra rozrostla o dalšího člena. Po krátké zastávce na litoměřickém náměstí, kde jsme obdivovali místní krásy, jsme zamířili do legendárního bistra U Trumpetky. Tam jsme si dali „do trumpety“, což, jak doufám, nemusím nikomu vysvětlovat – prostě jsme si pochutnali na něčem dobrém! Následovalo pohodové dupání po cyklostezce podél Labe. Dupání proto, že jsme si jízdu opravdu užívali a kola nám šlapala jedna báseň. Cesta nás dovedla až do račického veslařského areálu, kde nás čekal zasloužený oběd. Po obědě jsme se přesunuli do mělnického kempu, kde nás čekalo ubytování „na pohodu“, jak se říká. Ale to nebylo vše! Na mělnickém náměstí totiž zrovna probíhala Noc vín! Takže jsme se s nadšením vrhli do degustace dalších a dalších odrůd. Vína tekla proudem a nálada byla skvělá. Večer nás čekala královská večeře v restauraci U Divokého kance. Žebra, která jsme si objednali, se rozplývala na jazyku jako obláček a byl to opravdový gastronomický zážitek. Ale ani to nebyl konec! Noční degustace vín byla zakončena naším velkolepým vítězstvím v hokeji. To byla ta pravá tečka za tímto aktivním a zábavným dnem.

Neděle 60km
Trasa do Prahy
Poslední den naší výpravy se nesl v duchu naprosté pohody. Slunce svítilo, ptáčci zpívali (nebo alespoň cvrlikali) a my jsme si užívali klidnou jízdu. Atmosféra byla uvolněná jako struna u kytary po koncertě. Tempo bylo tak akorát, abychom stihli obdivovat krásy krajiny a zároveň se neunavili. Prostě ideální polední siesta na kolech. Začalo postupné odpojování. Jeden po druhém se naši spolucestující začali loučit a odbočovat na své cesty. Loučení probíhala v přátelském duchu, plném úsměvů, vřelých objetí a slibů, že se brzy zase uvidíme. Bylo to takové postupné řídnutí naší cyklistické kolony, jako když se rozpouští cukrová vata v teplém čaji. Konečně jsme dorazili do Prahy! Krásné hlavní město nás přivítalo s otevřenou náručí. Věděli jsme, že jsme zažili něco úžasného, něco, co nám už nikdo nevezme. Vzpomínky na společné chvíle, smích, dobrodružství a překonané kilometry nás budou hřát ještě dlouho.

Reportáž vytvořená pomocí AI Gemini.